Ahoj, Martine,

sice klasická otázka, ale myslím si, že každého stejně zajímá. Jak ses k florbalu dostal?

Od malička jsem miloval sporty s hokejkou a proto, když se rozjížděl florbal v Kadani v roce 1995, byl jsem hned u zrodu a od prvního tréninku mě to strašně chytlo.

Florbal (dle Českého florbalu) hraješ už 17 sezón. Která z těch sezón pro Tebe byla nejlepší, nejhezčí? A proč? Máš za tu dobu už nějaký oblíbený turnaj?

Trochu tě opravím...florbal hraju už 30.sezónu. Strašný číslo, ale mě to přijde jen pár let, když jsme na 4.ZŠ začínali s tzv. "bambusovými" florbalkami. To byly časy.... krásných sezón bylo hodně, těžký vybrat tu nejhezčí. Ale určitě nezapomenutelná byla ta postupová do extraligy, dále taky pro mě krásný juniorský léta a pár sezón ve Spartě, což mi sportovně hodně dalo. A když bych měl vybrat nejhezčí turnaj, tak hodně zážitků bylo vždycky na letním pražském Czech Open. Ale možná ten největší zážitek nás ještě čeká, protože s naší veteránskou bandou jedeme letos v létě na turnaj do Singapuru. Těšíme se, jak tam kadaňské Katy a Kadaň samotnou zpropagujeme.

Momentálně hraješ ligu veteránů a Ústeckou ligu. Kde se cítíš víc “doma“?

Jednoznačně ligu veteránů. Je to herně hodně kvalitní soutěž. Potkáváš se tam s opravdovými legendami našeho sportu, bývalými reprezentanty, s klukama, co mají několik mistrovských titulů. Je to hodně technický, kombinační, ne tolik atletický, což je dobře...ale ze všeho nejlepší je ta banda, co to hraje. Prostě skupina fajn borců, velmi soutěživých a zkušených kluků. S některými hraju už od juniorky a to tvoří přátelství na celý život. To si hrozně užívám. Té srandy je někdy tolik, že věřím, že tu budem do 100 let.

Kromě hraní občas míváš i semináře mentální odolnosti nejen pro florbalisty. Co tě k tomu vedlo? Jaký si myslíš, že je největší problém v mentalitě sportující mládeže?

Ano, moc mě práce s mladými sportovci baví. Osobně si myslím, že tahle oblast v podpoře mentální odolnosti je v českém sportu velmi podceňovaná. Proto mě to tak zajímá. Sám jsem s tím jako hráč dost bojoval a na svým sebevědomí pracuju pořád. Tohle je nekonečný příběh! U mladých sportovců vidím nejčastěji velmi přirozený problém, že vlastně svý pocity a obavy nesdílejí, trápí se s tím sami, nikdo jim s tím nepomáhá. Moje ambice byla alespoň u nás v klubu tohle posunout, začít dělat osvětu a psychickou odolnost zlepšovat. Takže, jestli můžu poslat nějaký vzkaz všem sportovcům, tak prosím "začněte o těchto věcech mluvit, zkoušejte si nové přistupy, hrajte si s tím a přemýšlejte o sobě"! Sebepoznání je základ k postupnému zlepšování mentální odolnosti.

Na nedávném výročním plese Katů jsi získal ocenění za celoživotní přínos klubu. Co to pro Tebe znamená? A jak se v kadaňském florbale angažoval kdysi a jak teď?

Já tedy musím hlavně říct, že mě to docela dojalo. Já vůbec netušil, že kluci něco takovýho chystají... Je to krásný a moc děkuji za tohle uznání! Já florbal miluju celý život, jsme jím někdy až posedlý, takže ta moje angažovanost je prostě přirozená. Snažím se předávat jen ty věci, který jsem si vyzkoušel a fungovali mi. Něco jsem za těch 30 let nasbíral... když bych měl jako mladý sportovec možnost tyhle věci od někoho nasávat, tak bych třeba pár věcí řešil jinak a líp...

Florbal pořád aktivně hraju a mně může zastavit jenom zdravíčko. Já nekončím a ještě chvíli tady budu některý borce z Áčka při tréninku "otravovat" a hecovat. Co se týče seminářů, tak tady jsem musel dát trošku "zpátečku", protože jsem v práci přijal celkem velkou výzvu a potřebuji dát svůj čas i pozornost tam.  

Vedeš i své děti k florbalu nebo si našli koníček v odlišném odvětví?

Ano. Moje obě děti florbal hrát umí. Madlenka skončila loni, ale hrála několik sezón pod vedením Míry Maliňaka.  Menší Tobík je velký sporťák a dost soutěživý. Prý po mě! Dělá hokej i florbal, takže někdy to skloubit je fuška i pro nás jako rodiče. Já jsem ale nadšený, že se oba dva hýbou, že je sport baví, že mají díky sportu spoustu kamarádů. 

Za těch 30 let, co pro florbal dýcháš, ti florbal víc vzal nebo dal?

Mně florbal celý život jen dával. Dává mi možnost se sportovně i lidsky posouvat. Díky florbalu jsem pořád fit. Dává mi možnost být se skvělými lidmi, se kterými se nasměju, jsme nadšení pro stejnou věc a i mimo florbal si pomáháme. Do života sport dává tolik potřebnou disciplínu, houževnatost, pracovitost, umění poprat se s prohrami. To všechno v nás sport utváří a díky němu jsme na život líp připravení. 

Vlastně něco mi přece jen vzal, a to několik desítek, možná stovek víkendů s mojí úžasnou ženou Michalkou a báječnými dětmi, které jsem strávil v hale a ne s nimi. Ale já se snažím jim to vždycky vynahradit. 

Děkuji za rozhovor a ať se daří i nadále.

Já také děkuji a přeju Katům, ať se daří na všech frontách!